Při práci v chladném počasí dochází ve svalech ke speciálním změnám.
Studený sval mnohem hůře sbírá síly k výkonu. To znamená, že sval, aby
mohl vykonat určitou práci, musí do toho vložit mnohem více "motorových
jednotek" - svalových vláken. Ve svalu se rychleji vyčerpává glykogen,
který je důležitou zásobou energie pro svalovou práci, a nahromadí se
hodně kyseliny mléčné, která zase způsobuje svalovou únavu a muže
dokonce sval poškodit.
Abychom se těmto nežádoucím procesům vyhnuli, je
třeba vědět, jak se má správně se svaly zacházet. Před každou prací je
nutné koně nejdříve zahřát a po práci zase postupně ochladit - a nemusí
to být právě v zimě. Je jedno, zdali pracujeme s koněm v létě či v
zimě, nikdy nesmíme podcenit dostatečné vykrokování koně před vlastní
prací. Při krokování se postupně zvýší přísun krve do svalů, ty se
zahřejí a zlepší se okysličení svalových vláken. Svaly nikdy dokonale
nezahřejete rychlou prací, protože pouze při krokování pracují převážně
pomalá svalová vlákna, která vyžadují hodně kyslíku. Krevní cévy se
proto rozšíří, do svalu se nahrne více krve a ta ho zahřeje. K tomu by
mělo stačit deset minut chození v kroku. Čím těžší kůň, tím déle by
měla trvat kroková fáze.
-->
Před vlastní prací se však kromě svalů musí zahřát i šlachy, vazy a
klouby. Tím se zvýší jejich elasticita a poddajnost a snižuje se riziko
poranění či přetažení. Koně začneme krokovat na ruce, na lonži či na
kolotoči. Potom si na něj sedneme a než přejdeme do vyššího ruchu,
ujistíme se, že je kůň dostatečně uvolněný a zahřátý. Další etapou
zahřívání koně je klusání. Klus zvyšuje napětí v pojivových tkáních a
přibírá do práce více svalových vláken. Když si kůň zvykne na pomalý
klus, můžeme tempo zvýšit. Zároveň se úměrně zrychlí dech a puls,
protože svaly požadují stále více kyslíku. Postupným zvyšováním tempa
navykáme tkáně na zátěž a omezujeme riziko poranění na minimum. V
chladném počasí trvá celá zahřívací fáze asi 30 minut. Teprve nyní
můžeme s koněm začít opravdu pracovat. Je zjištěno, že při dodržování
tohoto zahřívacího procesu nedojde k poškození tkání ani při -25°C.
DALŠÍ ČLÁNEK: Výpočet krmné dávky koně nejen v zimě
Avšak ani po práci nesmíme na koně zapomenout - i ochlazování svalů a
jiných tkání je proces, který musí probíhat postupně. V zimě opět
zabere asi 30 minut. Během práce se ve svalech nahromadila kyselina
mléčná (laktát), která je může poškodit. Vyplavit ji lze mírnou prací,
kterou budeme postupně snižovat. Koně necháme vyklusat na dlouhé otěži,
potom ho krokujeme. Tak se opět rozšíří cévy a laktát, spolu s
ostatními odpadními produkty, se krví vyplaví pryč. Svaly, které se
během intenzívní práce zahřály na vysokou teplotu, se při krokování
postupně ochlazují, aniž by se kůň musel potit. Po sesednutí je dobré
koně vodit na ruce, dokud úplně neuschne a nevychladne.
zdroj: MVDr. Dominika Stachová
Žádné komentáře:
Okomentovat