Barování a jeho krutost

 Pojem „barování" zahrnuje všechny umělé metody k donucení koně, aby při zdolávání překážek skákal výše a pozorněji. Pro koně to tedy znamená, že musí při skoku pokrčit končetiny více, než je nutné a především přirozené.

S praktikováním této metody se začalo v Itálii zhruba ve 20. letech 20. století, ovšem v poměrně mírné formě. Lehkými tyčkami vyrobenými z bambusu se

klepalo koni po spěnkách - cílem bylo ale vyvolat v koni reflex, nikoliv bolest.

Způsoby barování

Barovat se dá mnoha způsoby. Například se k překážce položí falešná odskoková bariéra a jezdec při přeskoku nechá koně záměrně se uhodit o kladinu překážky.

Další způsob barování se praktikuje tak, že dvě osoby drží bariéru překážky a ve chvíli, kdy se dostanou končetiny koně těsně k bariéře, se bariéra prudkým trhnutím zvedne, uhodí koně do končetin a způsobí mu tak nepříjemnou bolest.

Dříve se k tomuto účelu používaly tenké kovové tyče nebo tlusté bariéry ze dřeva, opatřené malými ostrými kovovými částmi - jejich působení pak bylo silnější.

Barování koní je považováno za týrání zvířat!

V současnosti je barování považováno za jeden ze způsobů týrání zvířat. Barovat koně jakýmkoliv způsobem, kdykoliv a kdekoliv, je zakázáno. Pokud se při parkurové soutěži prokáže, že se jezdec proti tomuto zákazu provinil, bude vyloučen ze všech soutěží nejméně na 24 hodin. Bohužel, podobně jako jakékoliv týrání zvířat se barování prokazuje jen velmi obtížně.

Autorka: Petra Hanáčková